A Day In The Life
(Jeden den v životě)

Written by R. J. Stewart
Directed by Michael Hurst

Guest Stars:
Murray Keane (Hower)
Alison Wall (Minya)

<< A Necessary Evil | Seznam | For Him The Bell Tolls >>







Waking Up

   Xena: - Ten den začal skvěle. Neznám nic lepšího než bitku po ránu - je to sranda a člověk se při tom aspoň rozhýbe. No a tak jsem Gabrielu radši vzbudila, aby o nic nepřišla - a kromě toho už stejně bylo světlo, takže by za chvilku vstala tak jako tak.


   Gabriela: - No ale mohla jsi zvolit trošku jiný postup - takový šplíchanec do obličeje není nic příjemného ...

(Pozn. autora: ti inteligentnější z vás již jistě pochopili, že budeme pokračovat formou dialogu, a že Xena k nám promlouvá touto barvou a Gabriela touto barvou.)

   - Nech toho, Gabrielo!! Už sem se ti za to omluvila.
   - No dobře ... ale dodneška nechápu, proč jsi ty nebožáky musela zpracovávat naším kuchyňským náčiním!


   - Kolikrát ti to mám vysvětlovat - improvizace patří k mé práci - co když jednou nebudu mít žádné zbraně po ruce, co pak, no? Takový menší trénink jenom prospěje.
   - Ale tu pánev si po nich rozhodně házet nemusela - vždyť byla naše jediná!!!
   - Podívej, Gabrielo. Už jsme to jednou probraly, ponaučily jsme se z toho, tak už to sem netahej!
   - Stejně ale ...
   - Gabrielo, buď chvilku zticha ... no a jak jsme ty útočníky vyeliminovaly, tak jsem si vzala jednoho z nich do péče a vytáhla z něho, co tu vlastně dělají. A zjistila jsem, že se tu v okolí potuluje Zagreas a že hodlá vyrabovat vesnici jménem Pidmon. Tak jsem tomu neznámému chlapíkovi poděkovala a poslala ho do morfeovy říše, aby si trošku odpočinul ...


Finding Your Way

   - S tím jeho uspáním si mohla chvilku počkat, aspoň než by ses ho zeptala na cestu do Pidmonu.
   - Ses ho měla zeptat sama! Už jsi přece dospělá, ne?
   - Ale ty nesnášíš, když se ti motám do práce. Jako bych slyšela, co by následovalo: "Nepleť se do toho, Gabrielo, ne...."
   - Vždyť dobře víš, že když tě napadne něco rozumného, tak proti tomu nic nemám.
   - No jak kdy a ...
   - Hele, to si vyříkáme později!! No a tak jsme stály na rozcestí a Gabriela do mně ryla asi tak jako teďka ...
   - Xeno!!
   - ... a najednou vidím, že k nám běží nějaký muž ...


   - Prý muž ...
   - No dobře, tak to byl Hower, a Gabriela ho hned chtěla zmlátit, aby jsme z něj dostaly, kde je Pidmon, tak jsem ji musela trošku zkrotit ...


   - No jo, občas sem agresivní, ale na tebe rozhodně nemám.
   - ... ale já vím, že v některých případech je úsměv ženy mocnější než všechny zbraně.


   - V tvojem případě určitě; ty se někdy křeníš tak, že by to zahnalo na útěk všechny armády světa.
   - Hele, nech si to! Já se tady snažím vyprávět o tom, co se vlastně stalo.
   - No teda bard rozhodně nejsi.
   - Kušuj! Takže když k nám Hower přiběhl, tak dřív, než jsem se ho stačila zeptat na cestu do Pidmonu ...
   - ... se nám do tebe zamiloval.
   - Grrrr, buď už chvilku ZTICHA!!! No prostě jak k nám přiběhl, na z něj okamžitě vypadlo, že jeho vesnici vyhrožuje obr, že když mu nezaplatí, tak jim tu jejich díru srovná se zemí. Takže bylo třeba rozhodnout, co dál.

Making a Decision

   - Samozřejmě Gabriela okamžitě začala vytvářet nějakou teorii, pomocí které by určila, které vesnici máme pomoci a tvářila se při tom stašně inteligentně ...


   - ... zatímco Xena si hodila mincí a všechno jí bylo jasné - jak primitivní.
   - A houby, tou dobou se mi už v hlavě začal rodit Plán, a tak jsem si řekla, že půjdeme do Vavřínu - tak se jmenovala ta howerova díra - na obra. Takže jsme s ním vyrazily na cestu a Gabriela si do mně pochopitelně ještě musela rýpnout kvůli té ráno zničené pánvi ...
   - Prý rýpnout - jen jsem se Howera zeptala, jestli u nich prodávají pánve. Já na rozdíl od tebe nejím ráda syrové maso a ...
   - Gabrielo, už o tom nemluv!!!
   - A proč ne? Prostě ...
   plesk plesk plesk plesk hihihihihihihihi









Traveling

   - Tak jsme tak šly po cestě, Hower párkrát zakopl, jak okukoval Xenu, a my dvě jsme pro zkrácení cesty hrály hru - Xena si někoho vymyslela, a já jsem měla uhodnout koho a mohla jsem jí dávat otázky. No musím říct, že Xena není moc hravý typ ...
   - Jakto že ne? Vždyť jsme se tím zabavily na dost dlouhou dobu!
   - To jo, protože když mi řekneš, že jsi mrtvý muž kterého zabila jedna jistá Princezna Bojovnice, tak mi tím rozhodně nepomůžeš - proto sem je musela brát abecedně.
   - Však ses mohla zeptat na něco bližšího - třeba jakou zbraní bojoval ...
   - No jo ... a po chvilce této "zábavné" hry jsem Xenu konečně málem dostala svou holí.


   - Ale nedostala ...
   - Ale byla jsem hodně blízko.
   - Byla si tahle blízko ...


   - ... protože jsem tě nechala dostat se takhle blízko.
   - Když to říkáš ... no a po chvíli začla Xena na Howerovi vyzvídat, jak je ten obr veliký a podobně. A z něho vylezlo, že neví, protože u nich byl jen jeho posel, ale že prý zlikvidoval vesnici v sousední údolí. A taky z něho taky vytáhla, kde je blízko nějaký rybník, že ještě nesnídala ...
   - A divíš se, když si mně ráno nenechala ...
   - No jo, já zapomněla, že ráda žvýkáš syrové maso, protože díky tobě jsme ho neměly na čem uvařit ...
   - Gabrielo, proč to sem zase taháš!?!
   - Proto ... a tak jsme zkrátka vyrazili k nedalekému rybníku, Xena si zalezla do vody a začla chytat ryby na přání ...


   - ... a Gabriela pochopitelně chtěla lososa - jako by ani nevěděla, že losos se dá v rybníce chytit dost těžko. A tak si objednala úhoře, kterého obratem dostala s několika dalšíma rybama ...


   - No ono když se Xena dostane do nálady, tak úplně ztrácí smysl pro vkusnou a přijatelnou zábavu a není s ní k vydržení ...


   - S tebou taky není dost často k vydržení!
   - To jsem neslyšela ... no a jak jsem zatím seděla na břehu, tak jsem přišla na to, že se nám chudák Hower zamiloval do Xeny. Tak jsem ho radši poslala na dřevo, ale on místo něho začal sbírat kytičky pro Xenu.


   - Snad nám nežárlíš?
   - Kvůli Howerovi?? To sotva ...
   - No a potom se Gabriela jala upravovat chycené ryby mým chakramem, v čemž jsem jí promptně zabránila.


   - A čím jsem to podle tebe měla dělat? Holýma rukama?? Náš poslední nůž jsi hodila ráno po jednom z těch maníků, beztak s ním v zádech ještě někde pobíhá!
   - No ten nůž tam asi ještě má, ovšem už dost těžko pobíhá ...
   - Takže následovně Xena nasadila jeden ze svých tajemných výrazů, a řekla Howerovi, ať se vydá za Zagreem, a vyřídí mu, že pokud se jí nebude Zagreas plést do cesty, tak se ani ona nebude plést jemu.
   - Pochopitelně Gabriela s Howerem čučeli jako tele na nové vrata ...


   - Samozřejmě že čučeli - u tebe totiž jeden nikdy neví co máš za lubem. Takže Hower odběhl a my dvě jsme se vydaly do Vavřínu, který byl dle Howera ještě dvě hodiny cesty na východ.

A Call From Nature

   - A po cestě došlo k tragédii ...
   - Nemyslíš, že to moc zveličuješ??
   - No dobře, tak to byla pohroma - prostě zatímco si Xena musela odskočit do křoví za hlasem přírody, jsem se věnovala psaní nového svitku ...
   - Teda spíš to vypadalo jako záchvat padoucnice ...


   - Nech si to!!! A když mi v hlavě uzrála další strofa, tak jsem ji chtěla zapsat - ovšem zjistila jsem, že mi NĚKDO kus svitku utrhl a zřejmě použil k ne zrovna čistým účelům.
   - Ale vypěnila jsi pěkně, to se musí nechat ...


   - A ty jsi měla štěstí, že už šel obr, jinak by jsi dostala pěknou nakládačku!

Giving Directions

   - Na dalším rozcestí jsme se rozhodly, že obrovi trošku prodloužíme cestu, a tak jsme mu přichystaly ceduli ukazující na opačnou stranu než kam měl skutečně jít.
   - Samozřejmě nebyla Gabriela jako obvykle spokojena, a pořád přemýšlela, jestli to jméno na tabuli napsala gramaticky dobře, a obr se už blížil - takže jsem to vzala do vlastních rukou a odtáhla ji pryč.






   - No a tak jsme šly až jsme došly do Vavřínu - a ono to tam vypadalo jako po vymření. Nikde nikdo. Ovšem po chvíli vyběhlo z jedné chatrče takové divné stvoření a počalo s kozou zápasiti. Bez problému přemohlo ji a k nám otáčeti se počalo.
   - Gabrielo!! Už zase zklouzáváš k tomu svému uměleckému jazyku!!
   - Promiň. Nechala jsem se unést ... takže poté, co přemohla kozu, přihopsala Minya k nám a ukázalo se, že je velkou fanynkou Xeny.


   - To jo, a tebe ani neznala, hehe.
   - Hmm, ale já jsem zase královna, ty ubohá jenom princezno.
   - Tvoji královskou výsost ale bez problému přeperu.
   - Tak pojď, ty ubohá, neurozená ...

o pár kopanců, šťouchanců a škrábanců dál ...

   - Takže když jsem viděla, že howerova dívka Minya pro mně udělá první poslední, tak jsem si řekla, proč toho nevyužít a nedopřát si příjemné chvilky v koupeli ...


   - No jo, na využívání lidí jsi skutečný expert ...
   - A co ti na tom vadilo, vždyť sis to taky užila.
   - To jo, s tebou se já čvachtám ráda - jen s tou péčí o mou čistotu to někdy přeháníš.


   - A co má být? Přece nechceš smrdět jako rok nemytý Joxer?
   - To ne. Ale štve mně, že jsme v té koupeli vymyslely vynikající Plán, a ty ses ho stejně nedržela.
   - Prý vynikající - to, že už jednou fungoval, ještě neznamená, že je vynikající.
   - Tak dobře, nebyl vynikající, byl funkční. To stačí.
   - Gabrielo, k tomu plánu se zrcadly bylo potřeba slunečné počasí - a to nebylo.
   - Nevymlouvej se!! Tak je to vždycky - vymyslíme skvělý plán a ty ho pak na poslední chvíli změníš.
   - Podívej, improvizace je důležitou součástí naší práce. Kdy už to konečně pochopíš?
   -